Dnes již tradiční jarní akce byla opět stanovena na poslední
dubnový víkend. V pátek kolem půl čtvrté odpoledne se nás na
nádraží sešel slušný počet účastníků, včetně dvouletých dvojčat a
dvou tater, které byly jejich (soukromým) dopravním prostředkem. Na
nádraží v Opavě se k naší výpravě připojil i Red a za pár chvil nás
motoráček dovezl až do Jakartovic. Zde se tlupa rozdělila na svě
skupiny – jedna šla na pivo a druhá, zahrnujíce děti, na náš
„flek“. Po příchodu jsme postavili stany a sesedli se k ohni –
kromě Mafiho a Reda, kteří čekali v hospodě na Mároše a dorazili
nějakou dobu po nás. Mároš se dlouho nezdržel, zkonzumoval řízek,
zahrál pár písniček a kluci (Apu a Papu, jak jim říkal Romeo) ho
odprovodili k cestě, jelikož měl na sobotu jiné plány a nemohl s
námi sedět v lese. Tento večer se nesl ve znamení lyrických a
romantických písniček, tedy žádný „burges“, neboť Potápka a
osmiruká chobotnice ovládající buben (James) měli přijet až v
sobotu. Krásně jsme si u ohně zabékali, dobře pojedli, protože
Romeo uvařil plný kastrol gulášovky a samozřejmě se i něco vypilo,
když každý vytáhl svoji lahvinku pro zahřátí :o) Po půlnoci začalo
osazenstvo odpadat, takže zůstal Mafi jako poslední romantik s
kytarou. Sám 😀
Ráno jsme se probudili a šli se k potůčku umýt a nabrat vodu –
mezitím už přijela Potápka, James a Olda, později dorazil i Boban s
Markétou a spol. Povídalo se, hrálo, jedlo se a pilo…Romeo totiž
vyrobil své bezkonkurenční stryky (Pražák by řekl bramborové placky
:-D). Odpoledne se šlo do hospody kdo chtěl, někteří na procházku,
někteří naproti Vlastíkovi a někteří hlídali tábor a udržovali
oheň. Vlastík si okamžitě po příchodu zabral svůj soukromý domeček,
našel svého Pátka a přikázal mu topit v jeho „potírně“ 😀 Elišce
jako Pátkovi nezbylo nic jiného, než uposlechnout jeho rozkazu,
topila tedy – s dvojčaty v závěsu, která mooc ráda přikládala
dřívka do ohně :o) Opět se hrálo, dokonce i malý Matyášek mi uzmul
tamburínu a stal se na chvíli členem kapely Minimax, dělaje u toho
kouzelné ksichty 😀 Luky jako ohnivák se velmi osvědčil, spolu s
Ondrou a Martinem chodili pro dřevo a při jeho úpravách k dalšímu
použití byli velice sehraní – radost na ně pohledět. Zas se pilo,
jedlo a tančilo, Romeo zazpíval svou – všeobecně oblíbenou a všemi
očekávanou – maďarskou píseň Dívka s perlami ve vlasech, samozřejmě
sklidil úspěch jako vždy a video s tímto jeho výkonem bude vyvěšeno
na Youtube 😀 Štěpánek s Matýskem nemohli spát a když se jim to
konečně povedlo, jeden probudil druhého a tak se shodou okolností
stalo, že jsme dostali Matesa do stanu – ne, že by nám to ovšem
vadilo, byli jsme se svišťem rádi :o) Káča ho uspala a šlo se
békat. Zazněla spousta krásných písniček – Carpe diem pro Evu,
tolik hledaná Holka od koní pro mě (zásluhy za hledání si připsala
Alice – jako impresário jsem značně selhala :-D); Proč muže lákají
skály a další a další staré i nové fláky, vesměs rychlé
vypalovačky, ale i ploužáky měly v repertoáru své místo. Podle
dostupných informací se toto těleso rozpustilo kolem dvou hodin
ráno – mezitím se dali slyšet sýčci, pro zpestření :o).
V neděli vstal každý v mu sympatickou hodinu, my v půl 9 – dítě nám
svěřené s námi ve stanu nepřišlo k žádné újmě, mohli jsme ho tedy
spořádaně vrátit mamince a bráškovi, který ho (sedíc na nočníku)
objímal, jak by ho sto let neviděl 😀 Posnídali jsme, zabékali,
zhodnotili akci a Romeo jako správný vedoucí akci ukončil
symbolickým uhašením ohně a muzikanti zahráli tu naši –
jakartovickou tj. Chvíle od Hop Tropu. Postupně se účastníci
loučili, někteří šli na vlak, někteří jeli autem a ostatní ještě
seděli a nechtělo se jim domů – což myslím, že všem, protože akce
to byla opravdu vynikající a souhlasím s Vlastíkem – večírek se
vydařil. Nezbývá mi než vyjádřit velký dík Romeovi za skvělou a
nezapomenutelnou akci a spolu s ostatními se těšit na příští
poslední dubnový týden a 4. ročník Jakartovic.
Alex
Odkaz na kupu fotek z letošních (23-25.4.2010) Jakartovic
Autor: LUKY
Jedna fotka z let minulých… dodal RED
Fotky z letošních JAKARTEK poslal EVIK z PP 🙂 Dikes 🙂
POTÁPKA:
Sqělééééé :-)) A to ještě neznáte dozvuky v naší skupině pěti
„posledních Mohykánů“, co jsme opouštěli kemp až pozdě odpoledne.
Takový Mafi coby křeček s plnou pusou jablka, černými brýlemi na
čele a nad nimi nenapodobitelně zježený vlasový porost (smetáček),
navíc se mu prý na konci každé akce zmenšuje pytlík … 😀 Za
trest, že jsem se mu smála, mi potom znemožňoval bezpečnou jízdu
autem svými řečmi, musela jsem se smát, až mi tekly slzy. Takže
příště ho pošlu do Morfeovy řiti, k***a s interpunkcí (a původ
tohoto zakončení nechť všem vysvětlí sám).
Samozřejmě děkuju moc Romeovi za pozvání a krásně prožitý
víkend.
MAFI:
Ahoj, všichni !
Ano, je to tak. Zase móóóc hodně dobrá akce.
Obsazení,nasazení,zábava,nálada,jídlo,pití, počasí
muzika,příroda,organizace a hlavně Romeo, který to vše ,,zavinil“
hi hi Jo, jo, zase zvednul tu, již i tak hodně vysokou laťku o
pěkných pár čísel výše. …tak tak…
Mám názor, že všech 26 zůčastněných lidí mohlo být s letošníma
Romeovinama spokojeno. Dostalo se jim v plné míře toho, za čím tam
jezdíme….tak, táák…
A Potápce nevěřte ani slovo. Cygani a překrucuje. Žádný pytlík se
mi nezmenšuje. Měl jsem na mysli ten ,,gumový“ pytlík nefouknutý
vzduchem, který byl pověšenej na borovici a dal našemu fleku
romantický název : ,,Camp u tří balónků“ A s tou interpunkcí je to
na dlouho ale zase Potápka vymyslila další hrubé slovo. hi hi
Těším se na další Romeoviny