Pár písmen poslal Sokolí oko…
Skalka 18. prosince 2010
Kantry vymyslil, že by Skalka mohla býti na dva dny. Jednak se bude
více a klidněji békat a nemusíme brzy spěchat do údolí. Ellis
zajistila ubytování a týden před akci osobně na Skalku dojela, aby
na místě zjistila, co a jak a zda vše jde, podle plánu. Vzácná, to
žena ! Je vidět, že je po Mafim. Odjezd se domluvil ve stejném
ranním termínu, byť někteří chtěli jet jindy, než druzí.
Tak v 7,43, ranním vlakem z Bohumína vyrazila největší část tlupy
Minimax, na tradiční předvánoční, békací akci, na Skalku. Z
dálkových účastníků jeli :
Anjel z Popradu a Kantry-Kotek z Opavy a i nerozhodný Mário. V
Dětmarkách měl přistoupit Mafi. Nenastoupil. Vyspával
ponarozeninovou akci ,,na kauboje v obýváku“. Tlupa již tradičně
hrála ve vlaku a Kantry, jak vždy kontroval ,,tvrdými“ skladbami.
Po výšlapu ve sněhu, jehož výše dosahovala místy do stehen, se
usadili v komůrce Skalky a zábava začala. Mafi mezitím vstal,
zjistil, že zaspal, sbalil se a fičel na vlak. Cestou ve vlaku
seděl smutně, sám a proto ho napadlo, že se romanticky projde.
Vystoupil v Bocanovicích a po žluté zamířil na Skalku. Sníh mu
zanedlouho sebral chuť do dalšího únavného štrachání, tak se
rozhodl, že půjde,,zkratkou“. Tak po ,,vzdušné čáře“ zamířil na
Skalku.
Cestou – necestou, sněhem – nesněhem, brodil se za partyjou, se
svou kytarou… drn, drn, drn, drn, drn … Fyzicky notně
pošramocen se dobelhal na chatu s pomocí Kotka, kolem 15 hod.
Všemi, co zůstali, byl ,,velice srdečně přijat“ a od každého dostal
férový ,,kartáč“ !!! Trochu se otřepal, pojed, popil a
rozmrzl.
Alice pak všechny vrcholové účastníky ubytovala do pokojů. Navlékli
si papuče a druhá část zábavy začnula. Békalo se muzicírovalo, něco
se pojedlo a popilo. Vrcholověnocležní družstvo obdrželo od
velitelky akce, khaki tričko s originálním, stříbrným nápisem :
,,SKALKA 2010″! S přibývající nocí se přesunuli do suterénu, aby
nerušili ostatní spáče. Těžko ze dalo věřit tomu, že jejich
produkce nebyla slyšet. Potápka békala romantické, vandrácké fláky
a Kotek ty své ,,rockovětfrdé kousky“, ke kterým přidával novinky,
jako : ,,…pojďte se k nám podívat… jak nam dupou králici… cho
chooo! „, při jejichž produkci, Mafi omdléval a Potápkové songy o
,,Staré, mechem zarezlé kotvě“, mu byly, jako balsám na duši. Však
Kotek byl rozjetej a nic ho nemohlo zastavit. Ke konci Mafi již
schovával Jiřinu do pouzdra, ale Kotek ho vždycky nabudil k další
skladbě. Nakonec zůstali sami. Dali pár romantických koncovek,
pokecali, zhodnotili, zase dobrou akci a odebrali se na pokoj,kde
debatovali ještě s Gibbonem, který, od toho vzrušení nemohl usnout
a požívali ,,Šardone d´ pap a Slivovici“ . Asi po hodině spaní byl
budíček a šlo se na snídani. Jámes, Gibbon a Potápka šli hledat
Réda, který spal venku pod stanem. Réda našli. Přežil. Tlupa
sbalila bágly posnídala a po pivu se vydali dolů, do údolí. Jěště
proběhla malá rozlučka v hospůdce Zuzana, zvaná u Cherokéééze a
potom se již opravdu jelo domů.
Jako vždy, skvělá akce a zůstat na dva dny, byl opravdu skvělý
nápad. Nutno ještě vyzdvihnout příjemný a obětavý personál chaty a
jejich přístup, k našemu hudebnímu tělesu. Snad na nás nenadávali a
uvidíme, zda příští rok, v tuto dobu, nás nádherná a skvělá chata
Skalka opět příjme.
Dle vyprávění zapsal Sokolí oko.
