Festival amatérských country kapel 17-18.7.2010
Jedna ukázka 🙂
Ještě jedno kafe bych si dal
Další ukázka 🙂
Stará lokálka
A článek od Alex 🙂
Festival
Bukovec 17.7.2010
V sobotu nadešel ten tolik očekávaný (a mnohdy i proklínaný :D)
den – festival amatérských kapel v Bukovci. Oficiální začátek byl
podle dostupných informací ve 12 hod, nicméně my – takřka celá
kapela (Ivoš jel vlakem) – jsme jeli autem už v 9 hodin, údajně
proto, abychom udělali zvukovou zkoušku s aparaturou. Přijeli jsme
tam kolem půl jedenácté – akce se konala za obecním úřadem, v
amfiteátru vedle hřiště. Organizátor Švejk byl rád, že nás vidí,
sliboval myslím i tu zkoušku, ale pořád tam zkoušely jiné kapely a
ve 12 se začalo s oficiálním programem – tedy jsme si nic
nezkusili. Samozřejmě kromě zkoušky unplugged u obchodu (důvod mi
tak trochu uniká, protože bez mikrofonu jsme to zkoušeli půl roku a
myslím, že nebyl vůbec problém). Měli jsme ještě čas, jelikož naše
doba byla až kolem 5 hodin, každý si tedy dělal co chtěl – šel na
procházku, na pivo, na guláš, číst si do auta či jen tak popovídat
se známými tvářemi. Nutno říct, že my jako Minimax jsme měli velkou
fanouškovskou podporu – celých 18 osob (pokud jsem dobře
spočítala)! Potápka chtěla hrát unplugged – vystoupit před lidi a
hrát jako na Rybníku či u ohně. Bylo jasné, že toto nelze, nebylo
by to vůbec slyšet a taky – už od začátku se vědělo, že se bude
hrát s aparaturou (proto ty dvě zkoušky v Opavě atd) a mě nejde
slyšet vůbec nikdy, tak když mám takovou šanci zkusit si to s
elektrikou, proč bych toho nevyužila? Řekla jsem hned, že bez
mikrofonu nehraju, to bych tam vůbec nemusela být a upřímně řečeno,
nezkoušela jsem to půl roku proto, aby o mě nikdo nevěděl. Před 5
jsme nastoupili na pódium…měla jsem trému, třásly se mi nohy a
nevěděla, co mám dělat, abych se nedívala do publika, když ostatní
ladili. Pak se vyskytla chyba – o jeden mikrofon míň. Měla jsem se
tedy dělit o jeden s Mafim – nebylo to vůbec jednoduché, neb si
musel hlídat druhý mikrofon na kytaru a taky jsme měli zpívat oba
doprostřed¸což taky nebyla sranda. Začali jsme – úvodní píseň Deset
bílých koní. Mafiho nebylo slyšet, ale co, byla to tzv. zkušební
píseň. Vůbec jsem se neslyšela, ale myslím (myslela :D), že jsem to
nezazpívala až tak špatně. Hned ze startu si Mafi zapomněl dát
capodastr, tak jsem se docela pobavila, jak ho rychle nasazoval 😀
Stihnul to J Osobně si myslím, že to nebylo tak špatné, škoda jen,
že jsem nemohla mít svůj mikrofon, takhle jsme se s Mafim
odstrkovali navzájem. Prý jsme dost ujížděli – hlavně tedy já v
Dlouhé černé limuzíně. Škoda, a to jsem si myslela, že je to hezky
vysoko 😀 Když byl odehrán celý repertoár, pozval Švejk na pódium
k nám Romea, aby zazpíval svou úspěšnou maďarskou verzi Dívky s
perlami. Zhostil se toho na výbornou, nálada se uvolnila, lidi se
smáli a možná se to trochu vykompenzovalo. Názory na naši produkci
jsou vcelku stejné – ujížděli jsme, bylo to špatně nazvučené,
beztak i falešné¸ a i když toho Mafi se svým hezkým hlasem spoustu
zachránil, nebylo to nic moc. Nebylo to tak těžké odhadnout,
protože ač jsme to zkoušeli šest měsíců, zpívat s elektrikou a bez
je docela rozdíl, s aparaturou to holt neumíme, proto kdo od nás
čekal zázraky, nedočkal se. Ale co, přijeli jsme se tam bavit a mi
teda náladu nezkazilo, že to nebylo dokonalé. Však kdo nás zná, ví,
jak hrajeme a že naší parketou je hospodské hraní, kdo nezná,
poznal a už ho nemusíme nikdy vidět 😀 A nakonec, jsou i horší
trapasy a ostudy než špatně zahraná hodinka na amatérském
festivalu. Mi se to líbilo, vyzkoušeli jsme si to a víme, že bychom
museli mooooc trénovat, aby to bylo k něčemu, takže už do toho
víckrát nepůjdem 😀
Další průběh: Po nás nastoupila ještě nějaká kapela, pak
Argument (ti hráli velmi dobře),následovala tombola, ceny pro
každou kapelu (s Mafim jsme šli jako zástupci Minimaxu vybrat pět
malovaných placek) a pak country bál. Nahoře na kopci se békalo u
ohně až do časných ranních hodin, ale o tom nemůžu nic říct, neb
jsem v 9 jela domů. Závěr? Fajn akce, i když chápu, že se nevyvedla
podle představ všech členů. Třeba si dalším Rybníčkem spravíme
náladu 🙂
Alex
