PRAVĚK

Čirou náhodou se mi dostala do rukou stará papírová krabice.
Zaprášená, místy natrhnutá, nicméně pevně zavázaná poctivým
předrevolučním špagátem. A uzel ne a ne povolit a pro nůž se mi jít
nechtělo… celých pět kroků do kuchyně… Už jsem se téměř
rozhodnul s ní zajít rovnou do sklepa a tak jak byla ji vhodit do
rozhajcovaného kotle, když tu náhle… osud??? o králíkárnu?? o
něco jiného??  o něčem jiném??? No kdoví, co mě přimělo
zvednout prdel, uchopit do ruky nůž a s tichým povzdechnutím nad
před EUrokratickým materiálem provázku, jej nechat vykonat svou
práci – totiž rozříznout ten špagát pochopitelně. Otevření krabice
pak bylo dílem okamžiku a …  ještěže jsem seděl… co oči mé
uviděly – slzu uronily…. HISTORIE…. a jaká!!!!

No schválně – kdo určí období a případně i místo??

Takový poklad nelze nechat uložený v přítmí domácího šuplíku,
takže jsem pár fotek vzal a nechal je ať se pokochají i další…
Vždyť tady to všechno vlastně začalo… tady jsou ty kořeny!!! A
mimochodem pokud mě paměť neklame, tak zrovna tady jsou zachyceny
dvě dívčiny, od kterých byla opisem získána jedna z nejpěknějších
písní v repertoáru – totiž CARPE DIEM.

Tak se pokochejte kdož máte chuť 🙂   A kdo by měl
třeba chuť větší, tak může zkusit určit o jakou akci se jednalo,
kdy a kde se uskutečnila a kdo se jí zúčastnil.

Mějte se fajn.

Se souhlasem autora přepsal MARIO  🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.