Sraz vícekol v Dětmarovicích
Krásné datum pátek třináctého – tedy 13.8.2010 – znamenalo den
účinkování Minimaxu na srazu vícemístných kol v Dětmarovicích.
Sešli jsme se v podvečer na místním sokolském hřišti a jako obvykle
čekali na Mafiho. Ten dorazil po několika urgencích v 18,45 (sraz
byl v šest), pak jsme konečně začali hrát. Prozatím ve třech : já,
James, který to všechno spískal, a Mafi. Valili jsme tam hlavně
rychlé písničky, aby se zábava rozproudila, což se myslím podařilo.
Posluchačů přibývalo, někteří posléze i tančili a samozřejmě
zpívali s námi. Časem byla tato základní sestava posílena o Maroše.
Přijel také Ivoš, ovšem v pozici „nehrajícího kapitána“ a jenom na
chvilku, protože ve stavu nemocných. S příchodem impresária Alexis
začaly obstrukce : „tohle nehrajte“ a „to taky néééé“ nebo „já chci
něco romantického“, což se ale nehodilo, neb lidé byli pěkně
rozjetí. Mafi byl z toho lehce na mrtvici a prohlásil, že asi má
své dny (Alexis, ne on 😀 ). Zřejmě proto pak většinu času
strávila někde mimo centrum dění a veškeré perkuse musel ovládat
James. Dlužno podotknout, že tak činil bravurně.
Někdy po půlnoci se Minimax zredukoval na pouhé dva členy –
zůstal James a já – a konečně přišel čas na klidnější až romantické
písně. S mojí starou kytarou se k nám přidal jeden z dalších
účastníků srazu a vydrželi jsme hodně přes druhou hodinu ranní.
Celý večer kolem obcházela bouřka, v dálce se blýskalo, leč říkali
jsme si, že sem to nedojde. Kolem půl třetí se najednou zvednul
vítr, co vítr – pořádný fičák to byl. Všechno začalo létat, sotva
jsme stihli pobalit zpěvníky, nástroje a posbírat náhle
všudypřítomné kelímky a nastal zběsilý úprk, neboť kdesi nahoře
otevřeli stavidla a na nás se začaly lít proudy vody. Příjemná akce
byla tedy tímto násilně ukončena, ale to nevadí, stejně se všichni
potřebovali trochu prospat před sobotní vyjížďkou.
Potápka
